Jakékoliv zdravotní postižení ovlivňuje zásadním způsobem život jak postiženého člověka, tak i jeho rodiny. Jedním ze znaků vyspělé společnosti je to, jak se umí postarat o slabé, staré a nemocné.

To, co je pro zdravého jedince každodenní samozřejmostí, může být pro postiženého jedince nepřekonatelný problém.

Postižení potřebují pro překonávání překážek v běžném životě pomoc svého okolí, které jim pomáhá nejen po stránce fyzické, ale poskytuje jim i nutnou podporu a motivaci. Snahou vyspělé společnosti by mělo být začlenění zdravotně postiženého člověka do běžného života a umožnit mu jeho plnohodnotné prožití.

Důležitou roli v každodenním životě zrakově postiženého člověka hraje jeho rodina a nejbližší okolí. Zrakově postižení se v mnoha případech musí zcela spoléhat na pomoc ostatních a jsou na nich závislí. Sama rodina ovšem nemůže postiženému poskytnout komplexní péči na takové odborné úrovni, jako specializovaná pracoviště. Dostupnost služeb, jejich komplexnost a návaznost je pro zrakově postiženého člověka velmi důležitá.

V současné době jsou zrakově postiženým lidem poskytovány odborné komplexní služby, a to jak terénní, které jsou poskytovány přímo v jejich domácím prostředí, tak i ambulantní na specializovaném pracovišti. Právě poskytování služeb v domácím prostředí má na psychiku postiženého jednoznačně pozitivní vliv. To, že se nachází v důvěrně známém prostředí, které má rád a je obklopen svými věcmi, mu do jisté míry dodává pocit bezpečí. Nepodléhá tolik pasivitě, stresu, beznaději a nemusí se adaptovat na nová prostředí, kde by mu byla poskytována péče. To umožňuje jeho plné soustředění na proces rehabilitace již v počátku. Rehabilitace představuje proces opětovného uschopňování při předchozím nerozvinutí, ztrátě nebo poškození určitých funkcí a schopností člověka.

Právě rehabilitace je u zrakově postižených velice důležitý proces. Smyslem a cílem rehabilitace je co možná nejúplnější začlenění zdravotně postižených lidí do kvalitního a aktivního života.