Zrakovou vadou je označován stav, kdy zrakové ústrojí neplní svou funkci, nebo jí plní omezeně. Zrakové vady mohu být buď vrozené nebo získané. Vrozené oční vady bývají dědičné nebo jsou k nim v rodině určité dispozice. Při včasném zachycení je možné některé vady v dětském věku úspěšně vyléčit. Rodiče a i samotné děti na sobě mohou pozorovat změny v kvalitě vidění, a proto každá změna by vždy měla vést co nejdříve k návštěvě očního lékaře.

 

Typy zrakových vad

Zrakové vady se dělí podle toho, jaká oblast zrakových funkcí je porušena.

Ztráta zrakové ostrosti - lidé se ztrátou zrakové ostrosti nevidí zřetelně a mají obtíže s rozlišováním detailů. Nemusí mít však potíže s identifikací velkých předmětů. Stupeň postižení je rozdílný. Zraková ostrost se měří Snellenovými optotypy.

Postižení zorného pole -  způsobuje omezení viděného prostoru. Může se objevit i omezení zrakové ostrosti. Zejména u malých dětí je velmi obtížné měřit. Při pohybu v prostoru dítě naráží na předměty na té straně, kde je výpadek zrakového pole. U dětí se mohou projevit obtíže s rozlišováním barev, může se zhoršovat vidění za šera a při adaptaci na změnu osvětlení.

Okulomotorické poruchy - tyto poruchy nastávají při vadné koordinaci pohybu očí. Nemocní mají potíže při používání obou očí, při sledování pohybujícího se předmětu nebo jeho prohlížení. Předmět sleduje nejprve jedním a pak druhým okem. Při této poruše se při sledování předmětu může stáčet jedno oko dovnitř a druhé zevně, nebo se obě stáčejí asymetricky dovnitř. Objevují se potíže při uchopování předmětu.

Problémy se zpracováním zrakových podnětů - problémy vznikají u lidí s poškozením zrakových center v kůře mozku. Nemocní s korovou slepotou mají problémy se zpracováním zrakové informace i když není poškozena sítnice ani zrakový nerv. Objevují se problémy s interpretací zrakové informace a jejím spojením s ostatními smyslovými vjemy při vytváření zrakového obrazu.

Poruchy barvocitu

Barevné vidění je schopnost oka odlišovat různé délky elektromagnetického vlnění a pociťovat je jako barvy. Barevné vidění je zajišťováno čípky. Množství barevných odstínů vzniká kombinací tří základních barev - červené, modré a zelené. Poruchy barevného vidění mohou být buď vrozené nebo získané.

 

Nejčastější oční vady a nemoci

Retinopatie nedonošených (ROP) - toto onemocnění představuje patologické změny na sítnici, která je tvořena jemnou blankou vystýlající nitro oka, přijímá světlo a zrakový podnět vysílá do mozku. Krevní cévy, které vyživují sítnici, dozrávají jako poslední. Plně jsou vyvinuty až po narození donošeného dítěte, u nezralého je sítnice příliš tenká. Čím nižší je porodní váha nebo gestační věk, tím je ROP častější a závažnější. Roli zde sehrává prodloužená aplikace kyslíku, počet krevních transfúzí, výše odchylky kyslíku a kysličníku uhličitého, počet dní plicní ventilace, sepse a celkový zdravotní stav. Screening je prováděn u dětí s porodní hmotností pod 1500 g, kterým je  aplikován kyslík, a u narozených ve 30. týdnu nebo dříve. Dítě je poprvé vyšetřeno oftalmologem v pátém až sedmém týdnu po narození a při propuštění do domácí péče. Kontrolní vyšetření je prováděno alespoň jednou ročně.

Kortikální slepota - při této poruše nejde o narušení stavby nebo funkce oka, ale o poruchu mozku. Kortikální slepotu lze definovat jako poruchu, při které je zrak postižen více, než se očekává dle výsledků oftalmologického vyšetření. Neurologický nález ale vykazuje odchylky. U dětí s kortikální slepotou jsou velice různorodé poruchy zrakové funkce. Mezi příznaky kortikální slepoty patří proměnlivé používání zraku, nesoustředěnost, nedostatek zrakové zvídavostí, problémy při prostorovém vidění, dítě špatně chápe kontext, předmět i jeho použití v cizím prostředí.

Oftalmologické vyšetření je zaměřeno na stavbu oka a zakončení zrakového nervu, jsou vyšetřovány zrakové reflexy, fixace na světlo, pohyb očí a hlavy. Dále následuje neurologické vyšetření. Tato porucha je často doprovázena dalšími neurologickými onemocněními, např. dětská mozková obrna, mentální retardace, epilepsie a další.

Poruchy a onemocnění očního bulbu - nejčastěji se jedná o Kongenitální glaukom. Při tomto onemocnění je zvýšen nitrooční tlak, čímž dochází k redukci nitrooční krevní cirkulace a poškození očních tkání. Stav oka vyžaduje chirurgický zákrok.

Refrakční vady - refrakční vada je stav, kdy dochází k nepoměru mezi lomivostí oka a jeho délkou. Refrakční vady jsou převážně osové, kdy předozadní délka oka je menší (hypermetropie) nebo větší (myopie) vzhledem k lomivosti optických prostředí. Méně je refrakčních vad křivkových, kdy zakřivení refrakčních ploch je moc malé nebo moc velké. Existují také vady indexové, kdy vyšší index lomu čočky vyvolává myopii a nižší index lomu hypermetropii. Refrakční vady se dělí na malé a velké. Malé refrakční vady si koriguje postižený sám, tato činnost je bezděčná.

Velké refrakční vady ale již není postižený schopen korigovat sám, jsou provázeny poklesem zrakové ostrosti, a proto je nutné tyto vady korigovat korekční pomůckou jako jsou brýle nebo kontaktní čočky.

a/  Myopie (krátkozrakost) - při tomto onemocnění dochází k nesprávnému poměru mezi lomivostí optických prostředí a délkou oka. Rovnoběžné paprsky přicházející k oku mají své ohnisko lomivosti před sítnicí. Příčiny vzniku krátkozrakosti nejsou zcela známy. Myopii dělíme na lehký, střední a těžký stupeň. Vada se koriguje čočkami rozptylkami.

b/ Hypermetropie (dalekozrakost) - vada, při níž rovnoběžné paprsky, které přicházejí k oku mají při akomodačním klidu své ohnisko za sítnicí. Příčina není zcela známá, uvádí se vliv dědičnosti. Vada se koriguje brýlemi.

c/ Astigmatismus - refrakční vada, která způsobuje nepřesné zaostření světla na sítnici. Rohovka nemá pravidelný kulový tvar, ale je v jedné ose nebo v obou dvou, více či méně "šišatá". Paprsky světla ze všech směrů se nespojí v jedno místo na sítnici (v ideálním případě bodu), ale  mimo ni (před, za nebo kombinovaně) a na sítnici se potom projeví jako různě velké a zakřivené plošky.Vyskytuje se též často společně s krátkozrakostí nebo dalekozrakostí.Tato vada se koriguje torickými čočkami. Jsou to cylindrické čočky, které lomí světlo v jedné ose jinak než v druhé a tím vyrovnávají nepravidelnost rohovky.

Albinismus - jedná se o vrozenou dědičnou vadu, která vyplývá z nedostatku pigmentu. V těle a očích je nedostatek melaninu, duhovka není zřetelně vybarvena a propouští světlo. Zorné pole a barevné vidění je normální.

Katarakta (šedý zákal) - vrozené onemocnění buď dědičné, nebo vzniká během embryonálního vývoje následkem nitroočních infekcí, při intoxikaci nebo během infekčních onemocnění matky během těhotenství. Zákal postihuje jedno nebo obě oči a bývá kombinován s dalšími vadami (např. retinopatie, hluchota). Léčba je dána zrakovou ostrostí, chirurgická léčba je indikována od třetího měsíce věku dítěte.

Uveitida - jedná se o onemocnění živnatky, která dostala název podle velkého množství cév vyživující oko. Uveitida je zánět živnatky, který může postihovat duhovku, řasnaté tělísko nebo cévnatku.

Nemoci a poškození sítnice - Odchlípení retiny označuje stav, kdy dojde k separaci retiny od cévnatky. Výsledkem je nedostatek živin a následná atrofie se ztrátou vidění. Odchlípení sítnice může být částečné až úplné s totální slepotou. Postižený nesmí provádět ty činnosti, kdy se zvyšuje nitrooční tlak.  

Pigmentová degenerace znamená ztrátu periferního vidění a prvotním příznakem bývá šeroslepost. Později se může objevit i katarakta. Centrální vidění může být dlouho normální, ztráta periferního vidění postupuje ke středu retiny. Koncentricky zúžené vidění se označuje jako trubicovité a přináší problémy při orientaci v prostoru.

Atrofie zrakového nervu - bývá nejčastější z onemocnění zrakového nervu a zrakových drah. Nerv odumírá a výsledkem je úbytek vidění, barevného vidění a světelné percepce. Příčin může být několik: dědičnost, úrazy, intoxikace, zánětlivá onemocnění nebo tumory.       

Zánětlivá postižení zrakového nervu - tato onemocnění způsobují, že v průběhu hojení se nervová vlákna nahrazují vazivem. To způsobuje pokles vidění až ztrátu zraku. Příčinou může být například TBC nebo vrozené luetické onemocnění.

Nystagmus - jedná se o nezáměrný kmitavý pohyb jednoho nebo obou očí. Nystagmus může být vrozený, ale děti mohou mít normální vidění do blízka i do dálky. Často bývá v kombinaci s dalšími vadami.

Úrazy oka - v dětství hrozí nebezpečí úrazů hlavně při hře a manipulaci s různými předměty. Toto riziko může minimalizovat pouze pozornost. Celá řada úrazů se ale také může stát při autonehodách, manipulaci s chemikáliemi a pyrotechnikou.

 

zdroj: Steringová,J., Služby pro zrakově postižené děti a mládež v Českých Budějovicích, diplomová práce ZSF JU, 2008